|
Sladkovodné a morské ryby EVROPY |
RYBY A ICH SVALSTVO
Tmavě červená svalovina je soustředěna těsně pod pokožkou, zhruba ve středu těla podél příčné přepážky a v ocasním násadci (tzv. povrchový sval -musculus superficialis). Je dobře vidět na stažené rybě.
Vlákna tohoto svalu mají odlišné biochemické složení a též odlišnou stažitelnost. Zbarvení červených svalů je způsobeno zvýšenou koncentrací hemoglobinu a myoglobinu.
Červené svaly jsou schopny dlouhodobě pracovat, aniž se unaví. Z tohoto důvodu druhy, které vykonávají dlouhé cesty (např. tuňák, makrely, mečoun), mají vyšší podíl červených svalů.
Světlé svaly jsou hůře zásobeny kyslíkem, rychle se unaví, jsou však schopny v krátké době konat velké množství práce.
Dochází však u nich k tzv. kyslíkovému dluhu, kdy se zvyšuje koncentrace kyseliny mléčné ve svalech.
Teprve po jejím odbourání jsou bílé svaly schopné další činnosti. U málo pohyblivých ryb zcela převažují světlé svaly a podíl červených svalů je nepatrný.
prevzaté citat: Karel Pivnička, Karel Černý,Květoslav Hýsek,
Určovanie veku a rychlosti rastu rýb.
Po druhé světové válce se stala středem pozornosti biologů otázka hodnocení absolutního stáří jedinců různých skupin živočichů. K tomu jsou využívány opakující se struktury na mineralizovaných podpůrných či ochranných částech skeletu (skořápky měkkýšů, kosti, zuby, ušní kaménky obratlovců). V ichtyologii jsou již od začátku tohoto století úspěšně používány k určování stáří a rychlosti růstu ryb jejich šupiny, kosti žaberního víčka, obratle nebo ušní kaménky.
Základem pro stanovení stáří a rychlosti růstu ryb jsou každoročně se opakující soustředěně uspořádané struktury na šupinách (je na obr. 3) či na některých kostech. Šupina totiž roste tak, že pod základní centrální destičku (sklerit) se postupně s růstem ryby podkládají nové a nové destičky, které mají vždy o něco větší průměr. Při pohledu shora vytvářejí okraje destiček soustředné kruhy. V období pomalého růstu jsou jednotlivé sklerity hustě u sebe, naopak na jaře a v létě, kdy ryba intenzivně roste, jsou od sebe značně oddálené. Hranice mezi hustě k sobě přiloženými a oddálenými sklerity (anulus) označuje vždy jeden prožitý rok. Vzdálenost od středu šupiny k jednotlivým anulům je úměrná délce, o kterou ryba za dobu jednoho roku přirostla. Na šupině lze však registrovat i zpomalení růstu ve vegetační době, kdy ochlazení, nedostatek potravy či nemoc výrazně zpomalí růst. Takovéto nepravé anuly je třeba odlišovat od skutečných ročních anulů, abychom rybě nepřidávali roky života a nehodnotili chybně rychlost jejího růstu.
Střídání hustě k sobě přiložených a oddálených skleritů na šupinách ryb je charakteristické pro ryby mírného pásma. Ovšem i v tropických a subtropických oblastech dochází periodicky ke snížení či zastavení růstu v období sucha. Na šupinách, kostech či otolitech lze v těchto oblastech pozorovat podobné koncentricky uspořádané struktury, vzniklé sezónními změnami v ukládání fosforečnanu a uhličitanu vápenatého podobně jako u ryb z mírného pásma.
V praxi je často třeba ověřovat zjištěné hodnoty stáří a délek za uplynulé roky života nějakou další metodu nezávislou na studiu šupin. K tomu se dobře hodí značené ryby, u kterých od jejich označení můžeme přesně sledovat jejich růst. Pokud je navíc pravidelně ročně vylovujeme, lze přímo měřit délky, kterých v jednotlivých letech svého života dosáhly, a údaje porovnat se strukturou na šupinách
Zmysly
Ryby jsou vyzbrojeny dokonalými smysly, které jsou pro tyto rychlé a v prostoru se pohybující živočichy velmi důležité. Látky rozptýlené ve vodě vnímají ryby čichem. Čichová sliznice je v čichové jamce, která je krátkou čichovou chodbičkou spojena s nozdrami, ústícími navenek na přední části rypce. Výkonnost čichového orgánu ryb je značná, často stačí pouze několik molekul látky v litru vody, aby ji byla ryba schopna registrovat. Oči ryb jsou bez víček, výjimečně je vyvinuta mžurka (např. u žraloků). Zaostřování se děje pohybem čočky v oční komoře a ne změnou jejího tvaru, jako např. u savců. Oční bulva se pohybuje pomocí tří párů okohybných svalů. Většina ryb vidí pouze na krátké vzdálenosti 5-
Chuťové receptory mají ryby v pokožce kolem úst, uvnitř ústní dutiny, na žaberních tyčinkách, některé druhy i na ostatních místech na těle. U mnohých ryb bylo prokázáno, že chuťové podněty vnímají stejně jako savci. Např. kapr rozezná všechny čtyři základní chuťové kvality (sladkou, kyselou, slanou i hořkou).
Sluchový orgán je ve spojení s orgánem rovnováhy a je inervován 8. hlavovým nervem, který se proto jmenuje statoacusticus. Celý orgán je uložen v zadní části lebky v chrupavčité či kostěné kapsule a vývojově patří spolu s čichovou a zrakovou kapsulou k jedné ze základních částí lebky. Vnitřní ucho je tvořeno tzv. bludištěm (labyrintem), z něj vybíhají tri na sebe kolmé polokruhovité chodby. Jejich konce jsou rozšířeny v ampuly, kde na smyslových buňkách leží sluchové kamínky z uhličitanu vápenatého (tzv. otolity). Pohyby sluchových kaménků na smyslových buňkách vnímá ryba jako změnu polohy. Sídlem sluchu je jeden z váčků vnitřního ucha, zvaný lagena, který odpovídá hlemýždi suchozemských obratlovců. Pro příjem zvuků má význam i plynový měchýř, který funguje jako zesilovač. Rozsah sluchu u ryb se pohybuje mezi 16-5 600 Hz. Řada druhů ryb je schopna též aktivně vydávat zvuk. Tyto zvuky vznikají třením některých kostí o sebe nebo činností tenkých svalů, jež se rozechvívají a vydávají zvuk zesilovaný ještě blízkým plynovým měchýřem. Zvuky rybích hejn byly za druhé světové války pokládány často za hučení motorů nepřátelských ponorek.
Důležitým smyslovým orgánem ryb je proudový orgán čili ústrojí postranní čáry, které je inervováno jednou z větví 10. hlavového nervu (bloudivého nervu). Postranní čára se táhne zhruba středem těla a na hlavě se rozvětvuje ve více či méně složitý systém kanálků. U kostnatých ryb, jejichž tělo je kryto šupinami, mají šupiny postranní čáry otvory, kterými se vlnění vody dostává ke smyslovým buňkám uloženým pod nimi ve speciálním kanálku. Orgán postranní čáry informuje rybu o přítomnosti kořisti, nepřítele, překážky, ale i o člověku kráčejícím po břehu
